Letecké snímky podkladové mapy jsou pořizovány v delším časovém období
a nekorespondují s aktuálním stavem porostů.

 
 
loading
  • Těžba jehl. (holiny) 9/2021 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2020 do září 2021
  • Těžba jehl. (holiny) 9/2020 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2019 do září 2020
  • Těžba jehl. (holiny) 9/2019 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2018 do září 2019
  • Suchý jehl. nové 9/2021 – plocha jehličnatých souší detekovaných nově k září 2021
  • Suchý jehl. nové 9/2020 – plocha jehličnatých souší detekovaných nově k září 2020
  • Suchý jehl. 9/2019 – plocha jehličnatých souší detekovaných k září 2019
  • Suchý nezpr. 9/2021 - plocha jehličnatých souší k září 2021, ale detekovaných již v dřívějším období (nezpracovaných)
  • Suchý nezpr. 9/2020 - plocha jehličnatých souší k září 2020, ale detekovaných již v dřívějším období (nezpracovaných)
 

Aktualizace „kůrovcové mapy“ dle satelitních dat ze září 2021

(Aktualizováno 24. 1. 2022)

Na základě rozdílové analýzy satelitních dat mezi červencem 2021 a zářím 2021 byla vyhodnocena plocha těžeb a souší v převážně jehličnatých porostech. Za toto období bylo vyhodnoceno (hodnoty zaokrouhleny) 9 000 ha území nových těžeb v převážně jehličnatých porostech a 10 500 ha souší detekovaných k září 2021. Z této celkové plochy souší vyhodnocených k září 2021 (10 500 ha) bylo 6 800 ha již vyhodnoceny jako souše v dřívějším hodnoceném období tj. k září 2021 byly zařazeny do kategorie nezpracované souše.

Dle celkové výměry těžeb a nezpracovaných souší v převážně jehličnatých porostech jsou za aktuálně sledované období nejvíce zasaženými ORP především Děčín (2 000 ha), Rumburk (1 400 ha), dále pak Jihlava (1 200 ha), Třebíč (800 ha) a další. Došlo ke změně pořadí nejvíce zasažených ORP, a přestože ORP z Kraje Vysočina mají stále významnou rozlohu těžeb a souší v jehličnanech, je zde viditelný pokles.

Při porovnání roční změny přibližně stejného časového rozmezí (09/2018-09/2019, 09/2019-09/2020, 09/2020-09/2021) je vidět aktuální postup kalamity do Středočeského a Plzeňského kraje, pokračování nárůst v kraji Ústeckém, Libereckém a také pokles v Olomouckém kraji (viz přiložené kartogramy). Za období 09/2020-09/2021 došlo proti období 09/2019-09/2020 v celorepublikovém měřítku k poklesu kalamitních těžeb (z 50 000 ha na 46 000 ha) i celkové plochy vyhodnocených souší (z 15 000 ha na 10 500 ha).

mapa1

Obr. č. 1 Přehledová mapa prezentuje nejvíce dotčená území ORP za poslední etapu hodnocení.

mapa2

Obr. č. 2 Přehledová mapa prezentuje nejvíce dotčená území ORP za období 09/2000-09/2021

mapa3

Obr. č. 3 Přehledová mapa porovnání vývoje těžeb a souší v převážně jehličnatých porostech dle analýzy DPZ v tříletém meziročním porovnání

Mapová kompozice obsahuje tyto vrstvy:

  • • Těžba jehl. (holiny) 9/2019 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2018 do září 2019
  • • Suchý jehl. 9/2019 – plocha jehličnatých souší detekovaných k září 2019
  • • Těžba jehl. (holiny) 9/2020 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2019 do září 2020
  • • Suchý jehl. nové 9/2020 – plocha jehličnatých souší detekovaných nově k září 2020
  • • Suchý nezpr. 9/2020 - plocha jehličnatých souší k září 2020, ale detekovaných již v dřívějším období (nezpracovaných)
  • • Těžba jehl. (holiny) 9/2021 – plocha těžby jehličnatého dříví v období od září 2020 do září 2021
  • • Suchý jehl. nové 9/2021 – plocha jehličnatých souší detekovaných nově k září 2021
  • • Suchý nezpr. 9/2021 - plocha jehličnatých souší k září 2021, ale detekovaných již v dřívějším období (nezpracovaných)

Výsledná kůrovcová mapa je k dispozici na www.kurovcovamapa.cz nebo na mapovém portále ÚHÚL.

 

Pomůcka vlastníků lesů pro monitoring rizika šíření kůrovců

  • Pilotní projekt kůrovcová mapa zobrazuje plochy zvýšeného rizika šíření kůrovců do okolních porostů.
  • Kůrovcová mapa je geografická vrstva vzniklá analýzou družicových snímků na základě automatizovaného vyhodnocení vegetačních indexů pro území pokryté smrkovými porosty v ČR.
  • Monitoring porostů podle kůrovcové mapy je vhodný zejména v období, kdy není kůrovec aktivní a je nezbytné monitorovat stav porostů a realizovat sanitární těžby.
  • Vstupní satelitní mapa lesních dřevin má hrubší prostorové rozlišení 10m/pixel, byla pořízena v minulých letech a tudíž plně nekoresponduje s aktuálním stavem porostů.
  • Kůrovcová mapa nezobrazuje veškeré rizikové plochy. Obzvláště ve smíšených porostech nemusí zobrazovat všechny jedince a hloučky SM, potenciální napadené, či jinak rizikové pro šíření kůrovce.
  • Kůrovcová mapa je provozním testováním využití analýzy satelitních snímků v provozních podmínkách v čase aktuálního pořízení snímků a není určena pro jakoukoli kontrolní činnost dle související legislativy.
  •  

Partneři projektu

uhul

Les-prace-2

MZE-logo -2

 los-logo

 

vulm-logo

logo_kurovcoveinfo-svg

 VLS logo