Jarní aktualizace Kůrovcové mapy 2020

Na základě analýzy satelitních dat Planet z dubna 2020 byla provedena detekce těžeb za období od září 2019 do dubna 2020
a detekce suchých stromů k dubnu 2020 pro území převážně jehličnatých porostů.
Za období zhruba 7 měsíců bylo detekováno cca 27 000 ha těžeb převážně jehličnatých porostů a cca 6 700 ha jehličnatých souší nově detekovaných v dubnu 2020
a cca 7 000 ha nezpracovaných jehličnatých souší detekovaných z předchozího období.
V hodnoceném území se nachází přibližně 90 % zásoby všech jehličnanů v lesních porostech.
Detekce těžeb a suchých porostů proběhla na základě analýzy časové řady dat Planet pomocí prahování vegetačních indexů NDVI (TGI, VARI) a jejich rozdílů.

Analýzou bylo detekováno

cca 27 000 ha těžeb převážně jehličnatých porostů v období od září 2019 do dubna 2020 (cca 7 měsíců),
dále cca 6 700 ha jehličnatých souší nově detekovaných v dubnu 2020
a cca 7 000 ha nezpracovaných jehličnatých souší detekovaných z předchozího období.

Srovnání a vyhodnocení výsledků

Ve srovnání s předchozím vyhodnocením kůrovcové mapy lze po vyrovnání rozdílu v délce sledovaného období (12 měsíců od září 2018 do září 2019 vs. 7 měsíců od září 2019 do dubna 2020) konstatovat nárůst průměrné měsíční plochy detekovaného území těžby o 25 %. Dle celkové výměry těžeb a souší v převážně jehličnatých porostech jsou za aktuálně sledované období nejvíce zasaženými ORP Třebíč (3 286 ha), Jihlava (2 966 ha), Dačice (1 932 ha), Velké Meziříčí 1 741 ha), Havlíčkův Brod (1 270 ha), Telč (1 062 ha), Moravské Budějovice (1 046 ha) a další.

Ze snímků dat Planet z průběhu dubna 2020 byla vytvořena mozaika pro celou ČR. Letošní pozvolný nástup fenologického jara způsobil, že v průběhu dubna byla ještě velká část listnatých a smíšených porostů (obzvláště nad cca 400 m.n.m.) neúplně olistěná, nebo zcela bez asimilačního aparátu. U jednotlivě a skupinkovitě smíšených porostů je tak listnáče prakticky nemožné odlišit od souší. Ze stejného důvodu nelze ve smíšených porostech přesně detekovat šíření kůrovce do okolí, tj. jestli se jedná o chřadnoucí porost ve stejném stavu jako v září, nebo se souše dále rozšířily do okolního porostu. Rozlišení kategorií „Jehličnaté souše detekované v dubnu 2020" vs. „Nezpracované souše z předchozích období (do září 2019)" tak v řadě případů není úplně přesné. Naopak detekce nových holin (těžeb) v jehličnatých porostech vykazuje vysokou spolehlivost.

Pomůcka vlastníků lesů pro monitoring rizika šíření kůrovců

• Pilotní projekt kůrovcová mapa zobrazuje plochy zvýšeného rizika šíření kůrovců do okolních porostů.
• Kůrovcová mapa je geografická vrstva vzniklá analýzou družicových snímků na základě automatizovaného vyhodnocení vegetačních indexů pro území pokryté smrkovými porosty v ČR.
• Monitoring porostů podle kůrovcové mapy je vhodný zejména v období, kdy není kůrovec aktivní a je nezbytné monitorovat stav porostů a realizovat sanitární těžby.
• Vstupní satelitní mapa lesních dřevin má hrubší prostorové rozlišení 10m/pixel, byla pořízena v minulých letech a tudíž plně nekoresponduje s aktuálním stavem porostů.
• Kůrovcová mapa nezobrazuje veškeré rizikové plochy. Obzvláště ve smíšených porostech nemusí zobrazovat všechny jedince a hloučky SM, potenciální napadené, či jinak rizikové pro šíření kůrovce.
• Kůrovcová mapa je provozním testováním využití analýzy satelitních snímků v provozních podmínkách v čase aktuálního pořízení snímků a není určena pro jakoukoli kontrolní činnost dle související legislativy.

Partneři projektu