Aktualizace mapové aplikace „Kůrovcová mapa“ z dat července 2021
(Aktualizováno 21. 10. 2021)
Na základě rozdílové analýzy satelitních dat mezi zářím 2020 a červencem 2021 byly vyhodnoceny území těžeb a souší v převážně jehličnatých porostech. Vzhledem ke snížené kvalitě satelitních dat z května 2021 byly v rámci této analýzy zpřesněny i vyhodnocené těžby z předchozí rozdílové analýzy (09/2020–05/2021).
Za období 09/2020–07/2021 bylo vyhodnoceno (hodnoty zaokrouhleny) 37 tis. ha území nových těžeb v převážně jehličnatých porostech, dále pak 3,1 tis. ha nezpracovaných souší k červenci 2021 a 3,2 tis. ha nově detekovaných souší. Při porovnání roční změny stejného časového rozmezí (cca 10 měsíců 09/2019–07/2020), kdy bylo vyhodnoceno 42 tis. ha území těžby, dále pak 3,5 tis. ha nezpracovaných souší k červenci 2020 a 7,6 tis. nově detekovaných souší se jedná o pokles ve všech hodnocených parametrech.
Tuto změnu v rámci meziročního porovnání lze ilustrovat na kartogramech níže, kde je viditelný pokles zejména v kraji Vysočina a na Moravě a nárůst v krajích Ústeckém a Libereckém (viz přiložené obrázky). Ve středních, jižních a západních Čechách (kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský) je plocha těžeb v obou porovnávaných obdobích podobná. Největší nárůst plochy těžeb a souší byl v ORP Rumburk (z 550 na 1 300 ha), Nový Bor (z 200 na 650 ha), Bystřice nad Pernštejnem (z 800 na 1 200 ha), Chotěboř (z 200 na 500 ha) a Česká Lípa (z 350 na 650 ha). Největší pokles plochy těžeb a souší byl v ORP Jihlava (z 4 000 na 2 600 ha), Třebíč (z 2 650 na 1 500 ha), Dačice (z 1 700 na 900 ha), Blansko ( z 1 150 na 450 ha) a Velké Meziříčí (z 1 900 na 1 250 ha).
Dle celkové výměry těžeb a nezpracovaných souší v převážně jehličnatých porostech jsou za aktuálně sledované období (09/2020–07/2021) nejvíce zasaženými ORP především Jihlava (2 600 ha), Boskovice (1 600 ha), Děčín (1 500 ha),Třebíč (1 500 ha), dále pak Rumburk (1 300 ha), Havlíčkův Brod (1 250 ha), Velké Meziříčí (1 250 ha), Bystřice nad Pernštejnem (1 200 ha), Pelhřimov (1 200 ha) a další.
Přehledová mapa prezentuje i aktuálně nejvíce dotčená katastrální území.
Mapová kompozice „Kůrovcová mapa 07/2021“ obsahuje tyto vrstvy:
- • Těžba jehl. (holiny) 9/2020 – těžba jehličnatého dříví v období od července 2020 až září 2020
- • Těžba jehl. (holiny) 5/2021 – těžba jehličnatého dříví v období od září 2020 až května 2021
- • Těžba jehl. (holiny) 7/2021 – těžba jehličnatého dříví v období od května 2021 až července 2021
- • Suchý jehl. 7/2021 – jehličnaté souše detekované nově v červenci 2021
- • Suchý nezprac. od 7/2021 - jehličnaté souše z května 2021 nezpracované k červenci 2021
Výsledná kůrovcová mapa je k dispozici na www.kurovcovamapa.cz nebo na mapovém portále ÚHÚL.
Pomůcka vlastníků lesů pro monitoring rizika šíření kůrovců
- Pilotní projekt kůrovcová mapa zobrazuje plochy zvýšeného rizika šíření kůrovců do okolních porostů.
- Kůrovcová mapa je geografická vrstva vzniklá analýzou družicových snímků na základě automatizovaného vyhodnocení vegetačních indexů pro území pokryté smrkovými porosty v ČR.
- Monitoring porostů podle kůrovcové mapy je vhodný zejména v období, kdy není kůrovec aktivní a je nezbytné monitorovat stav porostů a realizovat sanitární těžby.
- Vstupní satelitní mapa lesních dřevin má hrubší prostorové rozlišení 10m/pixel, byla pořízena v minulých letech a tudíž plně nekoresponduje s aktuálním stavem porostů.
- Kůrovcová mapa nezobrazuje veškeré rizikové plochy. Obzvláště ve smíšených porostech nemusí zobrazovat všechny jedince a hloučky SM, potenciální napadené, či jinak rizikové pro šíření kůrovce.
- Kůrovcová mapa je provozním testováním využití analýzy satelitních snímků v provozních podmínkách v čase aktuálního pořízení snímků a není určena pro jakoukoli kontrolní činnost dle související legislativy.
Partneři projektu
