Období pořízení družicových snímků Planet a jejich analýza: červenec 2019.
Letecké snímky podkladové mapy jsou pořizovány v delším časovém období
a nekorespondují s aktuálním stavem porostů.

loading
  • Legenda:
  • suchý SM porost ze září 2018 nezpracovaný k červenci 2019
  • souše SM detekovaná k červenci 2019
  • těžba SM detekovaná v období září 2018 až červenec 2019
 

Letní aktualizace dat 2019

Ze satelitních dat PlanetScope pořízených převážně v období druhé poloviny července 2019 byla aktualizována kůrovcová mapa. Tato mapa detekuje:

  • - těžby ve smrkových porostech za období mezi koncem září 2018 až červencem 2019 (modře)
  • - suché porosty detekované k datu pořízení snímků (červeně)

Proti předchozím vyhodnocením již nebyl použit parametr výšky SM nad 12 m, jelikož kůrovci zejména v kalamitních epicentrech napadají i mladší porosty. Výsledky byly validovány na 5 lokalitách ke konci srpna 2019 s těmito závěry:

  • - Detekci těžeb lze považovat za převážně spolehlivou.
  • - Detekce souší má spolehlivost nižší, ale i přesto představuje takto dostupná informace pomoc pro provozní využití. Toto je dáno obtížným detekováním smrku ve směsi dřevin, ale rychlým usycháním dalších stromů, které mohly být v době snímkování ještě zelené. V několika případech byly jako souše prezentovány plošné vývraty nebo hromady klestu.
  • - Pozitivní zprávou o postupu zpracování kalamity je skutečnost, že při validaci v terénu, která probíhala cca 1 měsíc po pořízení dat, byly již detekované souše (většinou ještě aktivní) často zpracovány (čerstvá těžba). Prostorová geografická přesnost vyhodnocení souší a přírůstků těžeb je dostatečná pro hodnocení možných rizik a trendů na regionální úrovni, ale není dostatečná pro detailní provozní evidenci.

Velmi důležitým parametrem pro provozní využití je rychlost zpracování dat. Vyhodnocovací procesy probíhají přes území celé ČR s prostorovým rozlišením 3 m a technické i lidské kapacity zpracovatele jsou omezené, proto vzniká časový posun mezi pořízením snímků a zveřejněním definitivní podoby aktuální vrstvy. Snahou zpracovatelů je tento interval dále zkracovat.

Na základě letní analýzy bylo detekováno:

  • - ve všech jehličnatých porostech celkem 6 502 ha mrtvých (suchých) stromů k datu snímkování a 24 222 ha nových těžeb (mezi rozdílovým obdobím 10/2018-7/2019)
  • - z toho v porostech se zastoupením SM 21 102 ha těžby a 5 360 ha mrtvých (suchých) stromů.

Nejvážnější situace je podle dat Kůrovcové mapy v těchto oblastech: ORP Jihlava, Třebíč, Dačice, Telč, Bruntál, Velké Meziříčí a Jindřichův Hradec.

 

Pomůcka vlastníků lesů pro monitoring rizika šíření kůrovců

Pilotní projekt kůrovcová mapa zobrazuje plochy zvýšeného rizika šíření kůrovců do okolních porostů.

Kůrovcová mapa je geografická vrstva vzniklá analýzou družicových snímků na základě automatizovaného vyhodnocení vegetačních indexů pro území pokryté smrkovými porosty v ČR.

Monitoring porostů podle kůrovcové mapy je vhodný zejména v období, kdy není kůrovec aktivní a je nezbytné monitorovat stav porostů a realizovat sanitární těžby.

Vstupní satelitní mapa lesních dřevin má hrubší prostorové rozlišení 10m/pixel, byla pořízena v minulých letech a tudíž plně nekoresponduje s aktuálním stavem porostů.

Kůrovcová mapa nezobrazuje veškeré rizikové plochy. Obzvláště ve smíšených porostech nemusí zobrazovat všechny jedince a hloučky SM, potenciální napadené, či jinak rizikové pro šíření kůrovce.

Kůrovcová mapa je provozním testováním využití analýzy satelitních snímků v provozních podmínkách v čase aktuálního pořízení snímků a není určena pro jakoukoli kontrolní činnost dle související legislativy.

 

Partneři projektu

uhul

Les-prace-2

MZE-logo -2

 los-logo

 

vulm-logo

logo_kurovcoveinfo-svg